Uslyšel jsem hluk. Vstávej,vstávej! To byl náš velitel. Otevřel jsem oči. Pořád ještě svítilo červený světlo. Ukazoval mi jeden pokrčený prst. To znamená půl minuty. Zvedl jsem se z lavice a viděl jsem, jak se zvedají ostatní. Seřadili jsme se, vyskakoval jsem jako první.
Poslední rychlá kontrola. Najednou se rosvítilo zelený světlo. Jedu, jedu, jedu! A tak jsem vyskočil z letadla. Skákali jsme typem HALO. High altitude, low opening. Kvůli špatným podmínkám byla zóna seskoku docela veliká a měli jsme se setkat na dvou bodech podle toho, kde dopadneme. Letěl jsem vzduchem, koukal jsem na chronoměr. Díky bohu, že podsvícenej. Jinak bych nevěděl, kdy otevřít…
Asi jste byly zvyklí, že reporty psal někdo jiný, ale časy se mění a tuto povinnost jsem na sebe nyní převzal já.
Ale teď už k výsadku. Odehrála se v okolí Nových Hradů poblíž Rakouské Hranice. Úkolem bylo zničit radiokomunikační tábor nepřítele. Zde je můj report:
V předepsané výšce se padák otevřel a mě se ulevilo.Dobrý ještě chvilku zůstanu naživu. Podruhé mě strach zastihl ve chvíli kdy vítr změnil směr díky čemuž jsem byl zanesen nad lesy. Všechno naštěstí skončilo přijatelně. Na zem jsem dopadl. Omotanej šňůrou, ale dopadl. Hezky jsem si zanadával na neříditelnej padák. Seskok není můj oblíbenej prostředek dopravy. Vyproštění batohu plus sebe zpod…
Rok s rokem se sešel a náš tým opět mířil do Uzbeckého hlavního města Taškentu, kde se schylovalo k tvrdým bojům mezi příslušníky armád EU a proruských povstalců.
Po prvním výstřelu se strhla hotová smršť, boje neustávaly ani v noci a těžká technika brázdila neustále bojiště sem a tam. Po několika hodinách urputných bojů jsme došli k závěru, že čelíme těžké přesile, které se dá jen těžko bránit. Tento fakt ještě prohlubovala bojová morálka spojeneckých armád, které místo bojů leckdy častěji hledali útočiště a kryt v místních kantýnách a hospodách. Ti oddanější bojovali až do posledního dechu, než se povstalci dostali k branám spojenecké základny.
Tu nakonec nedobyli díky…
Další ročník výcvikového campu v novohradkách nenechal na sebe dlouho čekat a dal nám zabrat jako obvykle...tedy v rámci možností. Ale především to byla sranda a užili jsme si parádní víkend.
Tentokrát camp probíhal na jiném místě – na louce za střelnicí. Premiérově jsme na campu nacvičovali noční boj v lese, což se ukázalo i při různých postupech jako krajně obtížná a těžce zvládnutelná situace (bez používání NVG ).
Tradičně jako každý rok zavítali na camp kluci z místního týmu PatMat, kteří si s námi dosyta v neděli zahráli. Tentokrát jsme předvedli mnohem lepší výkon než při minulém campu, kde nám PatMati dali notně zabrat. Nechyběla ani tradiční kulinářská exhibice…
Charlie 03 (11.-13.4.2014) 82 fotek, 33 MB, 50 zobrazení |