Dunění kol rozdrnčeného vozu se rozléhá téměř celým prostorem. Jistě, to naši rudí bratří fičí na vejtřasce vstříc boji s prohnilou kapitalistickou armádou NATO. Ale my jdeme pěšky. Je tma a nevidíme na krok. Jediné, koho potkáváme, jsou naši padlí bratří, které postříleli naši rudí bratří. Holt boj ve tmě má i svá úskalí. Máme najít polní nemocnici…ale nikdo jí neviděl, nikdo neví kde je. Mysteriozní. Je půl čtvrté ráno a konečně jsme z patroly zpět na základně. Krátký spánek. Je sedm ráno a vyjíždíme v tajném výsadku kupředu blízko základny NATO. Útok je rozprášen. Následuje další útok kdesi uprostřed rozlehlé oblasti. Útok je rozprášen. Následuje oběd na základně a krátký spánek. Po probuzení začínají zuřivé přípravy na nadcházející konečný útok vojáků NATO, aby splnili svůj úkol a získali naši útulnou matičku základnu. Tiché vyčkávání. Už je to tady. Valící se hordy, jako by neměli konce. Ale…..útok je rozprášen…a základna je naše. Tak by se krátce dal shrnout vyčerpávající boj za svobodu, za pravdu a za pivko u polní nemocnice NATO.